Ohlasy| Ze Slušovic na medicínu v USA. Student si...

Ze Slušovic na medicínu v USA. Student si splní sen a získá sto tisíc

30. dubna 2015 - iDnes.cz Marek Svoboda má za sebou studium na Kolumbijské univerzitě, teď ho čeká medicína v Dartmouthu. Možná se to nezdá, ale studium lékařství v USA je pro cizince velmi těžké. Jen některé ze škol zahraniční studenty berou a bývá to jen pár jedinců. Markovi se to povedlo, a tím splnil i cíl, který si dal v soutěži iDNES.cz Tvůj příběh. Náleží mu odměna sto tisíc korun.

Pro čtyřiadvacetiletého Marka Svobodu není americké školství neznámé. Vystudoval na Kolumbijské univerzitě v New Yorku čtyřletý bakalářský obor zaměřený na behaviorální neurovědu. Studium ale nebylo od začátku úzce specializované, měl i předměty jako je literatura, francouzština nebo historie hudby a umění. Právě široký záběr učiva bylo to, co ho na studiích ve Spojených státech lákalo.

K medicíně ho to táhlo už na gymnáziu, původně chtěl jít ale na psychologii. „Čím dál víc jsem se ale zaměřoval na matematiku a vědy, především biologii. Přišlo mi, že jako psychiatr bych mohl být v tom, co bych chtěl dělat, efektivnější než psycholog,“ rekapituluje Marek cestu k medicíně. Právě bakalářské studium bylo přípravou na ni.

Začátky v USA
Začátky v Americe Markovi usnadnilo předchozí studium na českém kolejním gymnáziu Open Gate. "Tam jsem se poměrně osamostatnil a zvykl si i na odloučení od rodiny," říká Marek s tím, že s blízkými je přes Skype v kontaktu jednou do týdne. Jeho nejlepšími kamarády na americké škole byli většinou také zahraniční studenti. Nebylo těžké najít a udržet si přátele. "Vysokoškolské areály - campusy - jsou velmi kompaktní, studenti zde tráví společně všechen čas," podotýká.

Amerika je pro něj inspirativní ve vědě, technologiích, ale i vnímání rozmanitosti kultur nebo genderů. "Z domova mi naopak, kromě samozřejmých věcí jako je má rodina, přátelé a jídlo, chybí také náš specifický smysl pro humor a třeba i trochu odlišné pojetí přátelství," říká s tím, že zatímco ve Státech je poměrně lehké najít si přátele, přátelé na celý život tu jsou velmi vzácní. Z jeho zkušeností je to u nás naopak. "Zpočátku jsou lidé méně přístupní, ale když už se stanou přáteli, je to přátelství tak nějak opravdovější."

Na Kolumbijské univerzitě pracoval v laboratoři kognitivní neurovědy, začal se zajímat o neurologii. Jedno léto pracoval v Memorial Sloan-Kettering Cancer Center v New Yorku, jedné z nejlepších nemocnic pro léčbu rakoviny na světě. „Tam jsem viděl několik operací mozku a míchy a neurochirurgie mi přišla jako úžasný a zároveň velmi obtížný obor - což mi přijde jako skvělá výzva,“ říká mladík.

Přes překážky k vysněnému cíli
Teď ho ale čeká osm let na Geisel School of Medicine v Dartmouthu. „Program se skládá ze čtyř let pro titul MD, což je ekvivalent českého MUDr., a dalších čtyř let pro PhD, tedy vědeckého titulu,“ přibližuje Marek Svoboda.

Poté z něj bude lékař-vědec, který bude mít vzdělání pro to, aby přímo pomáhal lidem a zároveň bude moci rozvíjet lidské poznání v medicíně a biologii. Také proto chtěl studovat v USA. „Jsou zde programy přímo zaměřené na vychovávání doktorů, kteří posouvají současné hranice medicíny a vytvářejí tak například nové, inovativní způsoby léčby a lékařských zákroků,“ vysvětluje.

Je to ještě dlouhá cesta a nebylo snadné ji odstartovat. Přihlášky si Marek podal na 19 škol (průměr v USA je podle něj 14 na každého uchazeče). Přijímací proces trvá přibližně rok a půl. Univerzity zajímá nejen výsledek testů MCAT, ale požadují i mnoho esejů, chtějí několik doporučení, výsledky akademických výsledků, zajímají je i volnočasové, zdravotnické a vědecké aktivity uchazeče.

Navíc školy, kde se dá studovat medicína, nejsou příliš otevřené cizincům. „Z asi 140 škol medicíny v USA jen polovina vůbec přijímá přihlášky od mezinárodních studentů, a obyčejně jich každá z nich ročně přijme jen několik - většinou maximálně dva nebo tři,“ popisuje Marek.

Další bariérou jsou finance. Rok studia včetně životních nákladů vyjde na zhruba 60 tisíc dolarů, stipendium nebo půjčka se dá získat jen u asi deseti škol. „Půjčku od banky si lze vzít pouze v případě ručení amerického občana, což pro mě stejně jako pro většinu zahraničních studentů není reálná možnost,“ říká budoucí medik. Měl štěstí v tom, že nebude studovat jen běžný lékařský program, ale jako lékař-vědec. V těchto případech je téměř vždy studium hrazené školou po celých osm let.

Tvůj příběh
Soutěž vyhlásil iDNES.cz v roce 2011 pro mladé lidi do 25 let. Z výběru poroty a hlasování čtenářů vzešlo 50 finalistů. Za splnění svého životního snu získají od iDNES.cz odměnu 100 tisíc korun.

Štěstí měl Marek i během bakalářských studií, kdy ho podporovala nadace The Kellner Family Foundation. Na část výdajů si vydělával sám prací v laboratoři nebo jako vyučující assistant. Na životní výdaje při studiu medicíny mu opět přispěje Kellnerova nadace a také Bakala foundation. „Tyto nadace pro české studenty představují skvělé možnosti překlenující mnohé finanční překážky a dělají tak studium v zahraničí skutečně dostupným,“ podotýká Marek.

Finanční pomocí mu bude i výhra sto tisíc od iDNES.cz, kterou získá za splnění svého vytyčeného cíle - dostat se na medicínu v USA. „Výhra mi umožní častěji cestovat domů, tedy do Slušovic. Také mi umožní více se ve volném čase věnovat projektu Czechs OUT: Studuj v zahraničí, na kterém posledních pár let pracuji s dalšími Čechy a Slováky po celém světě,“ vyjmenovává Svoboda. Projekt dobrovolně pomáhá studentům vycestovat za studiem na prestižní světové univerzity.

Marek sám poznal, že nedostatek financí byl hned po financích největší překážkou na cestě za studiem v zahraničí. „Myslím, že to bude skvělý způsob, jak tyto peníze využít a pomoci tak dalším studentům splnit si svůj sen,“ uzavírá.

Autor: Lenka Poláková
http://vice.idnes.cz/tvuj-pribeh-marek-svoboda-medicina-usa-dh3-/tvuj-pribeh.aspx?c=A150423_055511_tvuj-pribeh_lpo

 

Zpět na hlavní stránku