Student se musí na všechno ptát

Jak se dostat na prestižní světové univerzity, jako jsou Cambridge nebo Yale? Výrazně může pomoci mezinárodní maturita. „Jsme hrdi, že univerzity, na které jsou naši studenti přijímáni, patří mezi absolutní světovou špičku,“ říká PETER NITSCHE, ředitel gymnázia Open Gate v Babicích.

Mezinárodní maturitu, takzvaný IB program, může získat student i na vaší škole. V čem je odlišná od té české?
IB program je mnohem komplexnější, studenti si vybírají předměty ze šesti různých skupin. V přípravě klademe důraz především na rozvoj kritického myšlení a chápání informací v souvislostech, což je výrazně jiná koncepce v porovnání s českým pojetím. Učíme studenty chápat problémy mezinárodního charakteru, vytvořit si na ně vlastní názor, a přitom respektovat jiné kultury. Takový student se musí snažit o to, aby ze světa učinil lepší místo.

Lepší místo? Není to dost naivní představa?
Každý se směje, když mu tohle povím. Ale skutečně je to naším cílem. Absolvent se snaží své vědomosti, znalosti a schopnosti nabyté během studia předávat dále.

Proč vám nestačila česká „zkouška dospělosti“?
Ve schopných a chytrých studentech jsme viděli potenciál dosáhnout něčeho více. A IB program byl logickou volbou. Má totiž skvělý a velmi neskromný cíl. Absolvent musí být pro dokončení programu co nejlépe všeobecně vzdělán. To je důležité. Nestačí pouze vzdělání akademické. Vyžaduje se i sociální rozměr.

Co je tedy konkrétním obsahem IB programu?
Studenti musí zvládnout šest předmětů z celkem šesti skupin. A tím se dostáváme k hlavnímu rozdílu oproti české maturitě. Klíčové je totiž pojetí předmětů. To české se omezuje jen na daný školní předmět, nijak nesahá za jeho hranice. U IB programu se ale předměty prolínají a tvoří společnou základnu vědomostí, kterou studenti musí umět používat.

Můžete to vysvětlit na příkladu?
Zjednodušeně řečeno: student musí pokládat otázky a měl by se ptát úplně na všechno. To je základ. Pokud učitel napíše na tabuli rovnici, řekne, že takto to prostě je, a student se s tím spokojí, nikam se nedostaneme. Musí se ptát! Jenže nemůže se ptát, pokud ho nikdo nenaučil ptát se správně. A to je smysl našeho vedení. Můžete se naučit říci, co je dobro a co je zlo. Ale mnohem smysluplnější a užitečnější je naučit se zlo a dobro rozpoznávat.

Nemají ale studenti zamotanou hlavu, když musí absolvovat i českou státní maturitu?
Většina studentů v naší škole zároveň skládá obě maturity – jak mezinárodní IB (viz IB program), tak českou. A není to problém. IB program je totiž tak široký, že obsahuje vše, co studenti potřebují k české maturitě. IB program skládají v angličtině a českou maturitu v češtině.

Co říkáte na státní maturity? Nevadí vám, že jejich hodnocení zpracovává státní instituce?
Obecně myšlenku státních maturit podporuji. Je to jeden ze způsobů, jak dosáhnout objektivity, která je v případě testování žáků a zjišťování jejich výsledků potřeba. Ani IB maturity nehodnotíme na škole my. K tomu dochází v mezinárodním centru ve velšském Cardiffu, kde se hodnotí výsledky IB maturit z celého světa.

Jenže stát už nemluví jen do maturit. Nově chce na střední školy stanovit i jednotné přijímací zkoušky. Ani to vám nevadí?
Každá škola si musí říci, jaké má cíle a jaké jsou potřeby jejích studentů. Musí si umět také určit, jaké požadavky má na své studenty. Pokud nám ministerstvo stanoví, jaké používat testy, nemám s tím problém. Nad jejich rámec ale budeme používat i vlastní přijímací řízení. Uchazeč tak i nadále bude muset úspěšně vyplnit test všeobecných znalostí a IQ nonverbální test a následně si projít ústním pohovorem.

Řada ředitelů škol si na státní příkazy stěžuje. Čím to, že vy ne?
Na České republice mám rád, že školám stále ponechává velkou míru svobody. Vždy, když jsme potřebovali dělat něco odlišně než jiné školy, diskutovali jsme o tom s ministerstvem školství nebo Českou školní inspekcí a nakonec dosáhli kýženého výsledku. Nikdy jsem se nesetkal s negativním přístupem. Dokonce ani v případě, kdy naše škola pracovala na tak složitém projektu, jako je hybridní systém IB a českého školského vzdělávacího programu. Uznávám, že inspektoři byli někdy lehce skeptičtí. Ale pak viděli výsledky a s úžasem se nás ptali: Jak jste to dokázali? Odpověděl jsem, že všechno je možné. Prostě jdeme vlastní cestou.

Na chodbě jsem si všiml tabla, kde prezentujete, na jaké světové univerzity se vaši absolventi dostali. Snažíte se s nimi udržovat kontakt i poté, co školu opustí? 
Jednoznačně ano. Jsme hrdi, že univerzity, na které jsou naši studenti přijímáni, patří mezi absolutní světovou špičku.

Jak ale řešíte situaci, kdy je u vás student finančně podporován nadací The Kellner Family Foundation a nyní by rád na vysokou školu? Studium v zahraničí není vůbec levné…
Samozřejmě na to myslíme. Rodinná nadace manželů Kellnerových finančně přispívá sociálně slabým studentům, kteří splní potřebná kritéria, i na studium na vysoké škole. Díky nadaci tak mohou děti v Open Gate absolvovat střední školu a své studium jako dospělí zakončit na vysoké škole, kterou si vyberou.

Hlásí se dost dětí?
Nyní ano, ale na začátku tomu tak samozřejmě nebylo. Lidé z nadace jezdí po celé republice a udržují kontakty s dětskými domovy, sociálními pracovníky, pěstounskými rodinami a dalšími. Každoročně hledají děti z celé České republiky, které nejenže jsou sociálně slabé, ale navíc mají potenciál a chuť se vzdělávat.

Jenže děti ze sociálně slabých poměrů mají často problémy s učením. Navíc je u vás velký důraz kladen na cizí jazyk, angličtinu. To není problém?
Děti, které jsme vybrali a přijali je k nám do Babic, byly nadšeny. Zjistili jsme, že i když k nám přijdou se zcela nulovou znalostí angličtiny, tak se nám podaří společně zapracovat natolik, že ji brzy takřka berou jako rodný jazyk. Silnou motivací přitom je škola sama o sobě. Žákům se tu velmi líbí, nechtějí školu opustit, a tak na sobě tvrdě pracují.

I vy sám tu trávíte spoustu času. Řídit podobnou instituci ale musí být náročné. Baví vás to ještě?
Naprosto. Toto je pravděpodobně práce, kterou by chtěl mít každý učitel a manažer. Jsem tu s pedagogy a dalšími zaměstnanci, které jsem si vybral a kteří chtějí pracovat na našich společných cílech. Všichni sdílíme tutéž filozofii a dáváme do ní maximum. Vidíme výsledky a rozhodně se nechystáme polevit.

***
IB program
Mezinárodní maturita International Baccalaureate Diploma Programme (IB DP) je náročný dvouletý vzdělávací program pro studenty ve věku 16 až 19 let (septima a oktáva). Program je celosvětově uznáván univerzitami, včetně těch nejprestižnějších, na většině z nich zcela nahrazuje přijímací zkoušky. Studenti v něm musí prokázat rozsáhlé schopnosti v rámci šesti skupin vědních disciplín, z nichž si vybírají celkem šest konkrétních studijních předmětů. Mezi skupiny patří studium literatury v rodném jazyce, angličtina, humanitní studia a sociální vědy, přírodní vědy, matematika a umění nebo další jazyk. Mnoho předmětů je hodnoceno různými způsoby. Kromě znalostí a vědomostí se například v přírodních vědách studenti bodují také podle laboratorní práce, v jazycích jsou zkoušky ústní, ve vizuálním umění rozhoduje kvalita vystavovaných prací. Hodnocení je vždy založeno na přesně daných kritériích a každý studentův výkon se poměřuje podle předem definovaných úrovní úspěšnosti. Práce studentů jsou ve většině případů posuzovány externími hodnotiteli. Ze všech zkoušek může student získat až 45 bodů. Jako příklad, co je považováno za vynikající výsledek, je možno užít požadavky Cambridgeské univerzity. Aby kandidáti mohli uvažovat o přijetí, očekává se, že získají nejméně 40 nebo 41 bodů. Aby kandidát získal mezinárodní maturitu, dostačuje obvykle 24 bodů. V České republice program nabízí osm středních škol. Open Gate získala akreditaci jako první. Celosvětově jsou zkoušky řízeny z jednoho regionálního centra ve velšském Cardiffu. Hlavní centrum pro region Evropy, Afriky a Blízkého východu je v nizozemském Haagu.

Peter Nitsche (62)
Rodilý Angličan, vystudoval anglický jazyk a literaturu na Victoria University of Manchester a lingvistiku na Open University ve Velké Británii. Řadu let působil jako učitel angličtiny. Od roku 1990 žije v České republice. Učil na několika českých školách, například na Gymnáziu Josefa Škvoreckého nebo Literární akademii Josefa Škvoreckého. Od roku 2006 řídí školu Open Gate. Ve volném čase se věnuje outdoorovým sportům nebo čte kvalitní literaturu. Je ženatý, má syna. Mít otevřenou mysl
**

Nikdo nedokáže o škole hovořit zasvěceněji než mladí lidé, kteří ji studují. „Učíme se nechovat podle stereotypů a nikoho na jejich základě neodsuzovat,“ shodují se Karolína Horská (18) z Karlových Varů a Dominika Trčková (19) z Prostějova, studentky závěrečného ročníku gymnázia Open Gate.

Už víte, na jakou vysokou školu příští akademický rok nastoupíte?
Dominika: Chtěla jsem studovat anglické právo a přijaly mne zatím dvě univerzity, ze kterých si v současnosti vybírám. První je University College London a druhou University of Birmingham.
Karolína: Já si přála studovat mezinárodní právo, a tak zamířím buď na skotskou University of Edinburgh, nebo do holandského Haagu či Maastrichtu.

Školné vám platí nadace, nebo rodiče?
D: Rodiče by mi tak vysoké školné platit nemohli, takže já jsem tu jen díky nadaci.
K: Jsem stejný případ jako Dominika. Bez nadace bych tu nebyla.

Proč jste zcela vyřadily ze svého výběru české univerzity?
K: Od doby, kdy jsem nastoupila na Open Gate, jsem se připravovala na studium v zahraničí. Vždycky mě totiž lákalo cestovat a poznávat nové krajiny. Nicméně škola v tomto ohledu nikoho do ničeho nenutí. Učitelé nás připravují i na český vysokoškolský systém. Někteří naši spolužáci nestudují celý IB program a „spokojí“ se s povinnou českou maturitou a několika IB certifikáty, které jim pro vysoké školy v tuzemsku bohatě stačí.
D: Já si to zdůvodnila tak, že člověk si musí uvědomit, proč se na střední škole tak snažil. Pokud jsme na Open Gate vkládaly veškeré síly do psaní kvalitních esejů a analýz různých problémů, tak na českých školách bychom asi všechny tyto schopnosti nevyužily. A podle mě by byla škoda zahodit to, co nás tu učili.

Ředitel školy říká, že IB program vede studenty k tomu, aby ze světa dělali lepší místo. Je to pravda?
K: Přístup k životu, ke kterému nás zdejší učitelé vedou, je v mnoha ohledech odlišný od toho, co se učí moji kamarádi z jiných škol. Často tu v této souvislosti používáme anglický pojem open-minded, tedy doslova mít otevřenou mysl, být vnímavý…
D: V podstatě nás tu učí nechovat se podle stereotypů a neodsuzovat na jejich základě. Ve škole nosíme uniformy, takže si nezávidíme oblečení. Nikdo z nás neřeší, zda mu školu platí rodiče, nebo je z chudé rodiny a platí ji nadace. Je nám úplně jedno, jestli je někdo Rom nebo černoch.

Všichni jsme si rovni. Nechápu ale, jak se té „vnímavosti“ dá dosáhnout. Určitě ne pouhým studiem několika školních předmětů. Nebo ano?
K: To je další rozměr IB programu. Uvedu příklad: jako druhý cizí jazyk mám francouzštinu. Neučíme se v ní ale pouze gramatiku a konverzaci. Věnujeme se i frankofonnímu světu obecně. Nedávno jsme například mluvili o problémech s přistěhovalectvím, které má Francie. Utřídíme si díky takovým diskusím myšlenky, utvoříme vlastní názory. A ty pak využívám v dalších školních předmětech.
D: Ještě dodám, že ten problém neřešíme jen z pohledu nás, studentů v České republice. Snažíme se vcítit do situace problémových menšin i běžných obyvatel Francie. Nahlížíme na to z řady úhlů. Samozřejmě nám pomáhá i to, co jsem zmiňovala před chvílí. Že ve třídách naší školy potkáte studenty různých barev i sociálního původu.
 
**
Open Gate - Osmileté gymnázium v Babicích zahájilo provoz v roce 2005. Nejdříve se otevřela jen jedna třída v ročníku, později dvě. V každé třídě je méně než dvacet studentů. Část bydlí na koleji, část dojíždí. Ve škole mají k dispozici vše – od ubytování a stravování po posilovnu, bazén, vlastní knihovnu či divadlo. Od roku 2010 se Open Gate rozrostla i o základní školu. Gymnazisté, kteří bydlí na studentských kolejích, platí roční školné ve výši 470 tisíc korun, ti, kteří denně do školy dojíždějí, 236 tisíc korun. Školné na základní škole je 155 tisíc korun ročně. Studentům pocházejícím z dětských domovů, pěstounských či neúplných rodin nebo rodin s nízkými příjmy pomáhá nadace The Kellner Family Foundation manželů Renáty a Petra Kellnerových. Za stipendia vynaloží nadace ročně přes 50 milionů korun. Polovina maturantů každoročně míří na zahraniční univerzity. Absolventi Open Gate studují nebo studovali například na University of Oxford, Yale University, Columbia University, London School of Economics a dalších prestižních školách.

Autor: Vladimír Barák