Ohlasy| Sociální rozdíly se tady neřeší

Sociální rozdíly se tady neřeší

14. února 2014 - 5plus2 Život se s Vladimírem Kulišem nemazlil. Ocitnul se v dětském domově. Nyní studuje na prestižní škole.

Od devíti let bydlí Vladimír Kuliš v Dětském domově v Hodoníně u Kunštátu. „Matka měla problémy s penězi a neuměla si s nimi poradit. Nakonec to vyvrcholilo tím, že jsme neměli kde spát a já poprosil o azyl,“ říká chlapec.

Momentálně si ale nemůže stěžovat. V Hodoníně našel svoji „druhou rodinu“ a chodí do jedné z nejprestižnějších škol v republice. Na víceleté gymnázium Open Gate v Babicích u Prahy, za jehož založením i provozem stojí rodinná nadace manželů Renáty a Petra Kellnerových.

„Před čtyřmi lety někdo v domově našel nabídku na možnost studia na této škole. Byl to asi pan ředitel. Řekl jsem si, proč to nezkusit. Zapsal jsem se na přijímací zkoušky, zvládl jsem IQ i všeobecný test studijních předpokladů, a bylo to,“ popisuje Vladimír Kuliš.

Úroveň školy ho nadchla. „Je neskutečná. Ať už co se týká výuky nebo materiálního zabezpečení. Kde jinde máte vedle tříd divadlo, kino, bazén, sportovní halu a hřiště? Ze začátku jsem z toho byl vykulený, ale dnes už mi to přijde naprosto normální,“ usmívá se Vladimír.

Kromě moderního vybavení se škola od jiných liší například i tím, že od pátého ročníku je výuka, kromě českého jazyka a českých reálií, kompletně v angličtině. „K ní od třetího ročníku přibude druhý jazyk. Biologie, chemie a fyzika jsou jako jeden předmět. Nazývá se přírodní vědy,“ vysvětluje.

Škola začíná každý den v 8:20, vyučovací hodina trvá 45 minut. „Máme většinou sedm hodin, k tomu delší volno na oběd a na svačinu. Po každé hodině jsou ještě pětiminutové přestávky,“ popisuje režim v Open Gate.

Studenti nosí uniformy
Školné na gymnáziu Open Gate stojí od 236 do 470 tisíc korun. „Studenti, kteří nebydlí na kolejích, ale do školy každý den dojíždějí, platí 236 tisíc, kolejní, mezi které patřím i já, necelého půl milionu. Samozřejmě bych si to já ani lidé z domova nemohli dovolit. Právě kvůli tomu založili manželé Kellnerovi nadaci, která podporuje sociálně slabší a děti z dětských domovů,“ říká.

Podle jeho slov je ve škole méně než polovina studentů, kteří si platí školné sami. „Sociální rozdíly se tady ale neřeší. Nikdo se vás neptá, jestli školné platí nadace nebo rodina. I díky tomu, že nosíme uniformy. Kluci tmavě modré kalhoty, košili a kravatu, když je slavnostní okamžik, tak i sako. Holky sukně, košile, vesty, mohou mít sako i kalhoty,“ prozrazuje student.

Vladimír Kuliš je na prestižní škole čtvrtý rok. „Zatím přežívám,“ říká s nadsázkou. „Nejvíce mě překvapilo, jak rychle jsem se naučil anglicky. Přišel jsem s ničím a během roku jsem mluvil plynule. Je to i díky učitelům, kteří svoje znalosti dokáží výborně prodat. Není to o sezení za stolem a hledání v učebnici. Umějí odpovědět na otázky, baví se s námi o problematice dané látky, děláme prezentace, což je dobrá forma učení,“ pochvaluje si výuku.

Ve volných chvílích tráví Vladimír čas na internetu, čte si, hraje hry a připravuje se do školy. „Nemám rád úkoly, ale někdy jsou prostě potřeba,“ dodává. V budoucnu by chtěl studovat v Anglii a věnovat se právům.

(autor: Pavel Šmerda)

Zdroj: regionální mutace| 5plus2 - Blanensko a Boskovicko

Zpět na hlavní stránku