Jak naučit děti číst? Pomáhají školní čtenářské dílny

Pokles čtenářské gramotnosti českých dětí ve srovnání s jinými zeměmi se nezastavil ani v loňském roce. Podle nejnovějších průzkumů zaostávají za tradičně sečtělými Japonci, ale i za Rusy nebo Poláky. Přitom právě knihy asi nejvíce rozvíjejí myšlení.

Podle žebříčku PISA Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve čtenářské gramotnosti klesáme už od roku 2000 a loni jsme si opět pohoršili. Lépe jsou na tom i studenti z Polska či Ruska (včetně jeho rozvojových oblastí), čím dál víc nám pak utíkají žáci z Japonska, Singapuru nebo Estonska. České školství v minulosti platilo za jedno z nejkvalitnějších v Evropě. Co se stalo? "Ukazuje se, že nedokázalo zareagovat na rychlé změny v pokroku," říká Dana Knotová, docentka pedagogiky z Filozofické fakulty Masarykovy Univerzity v Brně. "Přitom čtenářská gramotnost už dnes není jen čtení textu a jeho pochopení, ale i schopnost orientovat se v internetovém prostředí a virtuální realitě," dodává. Stejně jako v zaměstnání je i ve škole kladen důraz na efektivitu a rychlost. To je ale v přímém rozporu s tím, co potřebujeme pro sžití s knihou, totiž hlavně klid a čas.

Třetina nevezme knihu do ruky
Výzkumy potvrzují, že čtení má na mládež velmi pozitivní dopady. Podle studie společnosti Scio například ty děti, které čtou pro radost, zvládají mezi deseti a šestnácti lety lépe matematiku, mají větší slovní zásobu a vyjadřovací schopnosti. Vést děti ke čtení je užitečné již od velmi raného věku. Tehdy je žádoucí jim zpřístupnit co nejvíce knih. Jenže realita tomu neodpovídá. Knihovnický institut Národní knihovny ČR před několika lety v průzkumu zjistil, že třetina dětí čte knihy každý den, ovšem další třetina za měsíc nepřečte ani jedinou. Tito žáci bývají ve škole slabší. Literatura dětem připadá nudná (uvedlo to 81 procent z nich). A hlavně jim doba nabízí spoustu snadnějších aktivit, jako je televize či počítač. Propagátorka čtení knih Hana Košťálová se rozhodla s problémem bojovat. Vede čtenářský tým v neziskové organizaci Pomáháme školám k úspěchu, podporující rozvoj čtenářství ve školách včetně zavádění dílen čtení do každodenní výuky. Děti při nich sedí v učebně a každý žák si v klidu čte publikaci, kterou si přinese. Četbě se věnuje i učitel, aby šel příkladem. Dílny už mají výsledky: dětem se zlepšuje prospěch i sociální dovednosti.

Lepší než počítač?
"Dílna čtení je pro některé děti jedinečnou chvílí, kdy berou ve škole do ruky knihu, patnáct až dvacet minut si potichu čtou a potom sdílejí zážitky z četby s ostatními," říká Košťálová. Projekt Pomáháme školám k úspěchu iniciovala a financuje rodinná nadace Renáty a Petra Kellnerových. Jako první v Česku se pustila do dlouhodobé podpory veřejných základních škol ze soukromých prostředků a dnes do této neziskovky posílá třicet milionů korun ročně. Peníze slouží i k rozvoji čtenářských dílen, nákupu knih nebo tvorbě čtenářských koutků na školách.

"Můj Mates prostě číst nechce. Koupila jsem mu už několik knížek, vždycky se jen podívá na obrázky a pak si jde sednout k počítačovým hrám, jsem bezradná," píše jedna z maminek na portálu Mimibazar.cz. Některé další maminky reagují, že se nedá nic dělat. "Prostě jsou děti, které ke čtení nepřimějeme, to se nedá nic dělat. Ale pořád lepší počítačové hry než aby kouřil za školou, ne?" Ke kapitulaci ale podle učitelů není důvod. Každé dítě podle nich může číst a nalézt v této činnosti i zálibu. Klíčové a zároveň nejtěžší je najít pro něj tu správnou knihu. Cílem přitom není, aby "konzumovalo" jen "vysokou" literaturu, mnohdy stačí i obyčejný komiks.

"Mnoho dětí na něm začalo a postupně se pročetlo dál. Rodiče byli nadšeni, že z jejich nečtenáře se stal zapálený čtenář," říká Košťálová. Organizace pravidelně pořádá učitelské workshopy, na kterých si mohou pedagogové vyměňovat zkušenosti. Doporučují si kvalitní knihy nebo se radí, jaké další aktivity by se s dětmi v rámci dílen daly dělat. V projektu jsou nyní desítky "čtenářských" základních škol a stovky učitelů.

K podpoře čtenářské gramotnosti slouží i další organizace, nejznámější je pravděpodobně Celé Česko čte dětem, které prostřednictvím kampaně se známými osobnostmi přesvědčuje rodiče, aby svým dětem četli doma a tím je nejen lépe vychovávali, ale také utužili rodinné vazby.

***
Jak se čte ve světě
Stát Počet bodů*
Nejlépe dopadly
Singapur 535
Kanada 527
Hongkong (Čína) 527

Vybrané evropské země
Německo 509
Polsko 506
Francie 499
Velká Británie 498
Rusko 495
Švýcarsko 492

ČESKÁ REPUBLIKA 487

Rakousko 485
Slovensko 453

Nejhůře dopadly
Alžírsko 350
Kosovo 347
Libanon 347
*Bodové skóre, kterého dosáhli 15letí žáci v testech PISA

Kvalitní knihy pro děti
Ve spolupráci s učiteli a nakladateli vybíráme nejlepší dětské knihy současnosti.

MLADŠÍ ČTENÁŘI
1/ Robin Král a kol.: Vynalezárium. Běžíliška, 2015 Veselé a „zaručeně pravdivé" příběhy vzniku mnoha vynálezů od kola přes šicí stroj až k inkubátoru, zpracované v deseti básnických formách, jako jsou například balada, sonet, kaligram nebo limerick. Každou báseň doprovází vtipná ilustrace; kniha – kromě nenápadného poučení o možnostech poetických forem – nabízí především desítky básniček, které dětského čtenáře určitě rozesmějí.

2/ Stern Nijlandová: Paní Apolenka a velká jitrnicová záhada. Meander, 2014 Paní Apolenka má ráda jitrnice. Nemá ráda divné pány, kteří ji zničehonic večer osloví na ulici. A přece má jeden takový divný pán co do činění s těmi nejlepšími jitrnicemi. Co z toho vzejde? Horor? Láska? Jitrnice? Love story jako z filmů pro pamětníky nizozemské autorky Stern Nijlandové je skutečnou lahůdkou pro malé i starší čtenáře.

3/ Hans Bemmann: Kámen a flétna (trilogie). Argo, 2007 Kniha je podivuhodnou cestou za poznáním, v níž Hans Bemmann oživuje pohádkový svět pro děti i dospělé, ve kterém zvířata mluvila lidskou řečí a věci byly nadány magickými silami.

4/ David Petersen: Myší hlídka 1 a 2, Podzim 1152. Comics centrum, 2016 Myši, svádějící nekonečný boj o přežití a o to, aby se jim dobře dařilo v drsných podmínkách světa plného dravců, si na svou obranu založily Myší hlídku. Její členové jsou průvodci, průzkumníci, počasníci, stopaři a ochránci myší žijících na územích mezi teritorii.

STARŠÍ ČTENÁŘI
1/ Petra Braunová: Borůvkové léto s Terezou. Albatros, 2016 Letní prázdniny jsou za dveřmi. Ale Michal se na ně netěší – proč taky? Rodiče se rozvádějí, nedostal se na gymnázium, dívka, kterou obdivuje, ho nechce, a vůbec! Tereza na tom s náladou není o moc líp, problémů se sebou má ažaž, ještě že může utéct do virtuálního světa filmů. Do nicoty obou teenagerů náhle vtrhnou filmaři a Tereza i Michal se účastní filmového konkursu. Co když právě na ně čeká úžasný život filmové hvězdy?

2/ Lois Lowryová: Spočítej vězdy. Argo, 2015 Kniha zavádí čtenáře do Dánska v době druhé světové války. Kamarádky Annemarie a Ellen si zatím válku nijak neuvědomují, snad jen v tom, že se v obchodech nedá tolik věcí, zvláště jejich oblíbených sladkostí. Válečné hrůzy však náhle a brutálně vtrhnou do jejich života, když Němci začnou v okupovaném Dánsku pronásledovat Židy. Ellen je totiž Židovka a ocitá se v ohrožení života.

3/ Martin Vopěnka: O duši a dívce. Mladá fronta, 2016 Větrné hory v sobě skrývají mnohá bohatství. Jsou tajemné, někdy nebezpečné, plné vzácných rostlin i živočichů, mění se s každým ročním obdobím. Něco v nich ale zůstává stejné – jejich majestátnost a moudrost tisíců a milionů let existence.

4/ Jean-Jacques Sempé: Raoul Taburin. Baobab, 2016 Kniha vypráví dojemný příběh o přátelství, důvěře, ješitnosti a Sempého velké celoživotní lásce: cyklistice. Raoul Taburin, hrdina stejnojmenné knihy, geniální opravář kol a oblíbený vtipálek, jenž kolu rozumí tělem i duší, má jedno skutečně překvapivé tajemství. Nadčasový komiks.

http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/skolstvi/jak-naucit-deti-cist-pomahaji-skolni-ctenarske-dilny_425284.html

Autor | Vladimír Barák

Další články z médií

Všechny aktuality