Heuréka! Čeští magnáti sypou miliardy do vědy

Do boje s rakovinou se pustil nejbohatší Čech Petr Kellner. Jeho společnost PPF vlastní firmu Sotio, která vede výzkumné projekty buněčné imunoterapie proti nádorovým onemocněním prostaty, vaječníků a plic. Podle Richarda Kapsy, mluvčího Sotia, je zatím nejdále klinické hodnocení u nádorů prostaty. V roce 2014 zahájila firma třetí fázi mezinárodní klinické studie VIABLE s plánem testovat přípravek u 1170 pacientů z Evropy a USA.

Rodí se u Kellnera Laureát Nobelovky?
Do konglomerátu PPF spadají další tři medicínské společnosti a všechny mají přímo či nepřímo na mušce rakovinu. OriBase Pharma se zabývá vývojem a výzkumem nových postupů léčby onkologických onemocnění, Accord Research zaštiťuje specializované služby ve vývoji léčiv a pomáhá různým farmaceutickým firmám s řešením klinických studií fází I. až IV. Cytune Pharma zkoumá posílení imunitních odpovědí v rámci nádorových a infekčních nemocí. Nejde o žádný laciný rozmar. „Dosavadní investice se pohybují v řádu několika miliard korun. Obecně platí, že od výzkumu po uvedení na trh stojí vývoj jednoho léku v průměru miliardu dolarů,“ potvrzuje Kapsa.

Kellner podporuje i konkrétní vědce. Jsou jimi Jan Brábek, Jaroslav Truksa a Jiří Bártek, kteří zkoumají metastázy, ABC transportéry v nádorových buňkách či možnosti personalizované léčby u nádorových onemocnění. O Bártkovi se špitá jako o možném aspirantovi na Nobelovu cenu. Nadace The Kellner Family Foundation podle své mluvčí Jitky Tkadlecové mezi tři zmíněné vědce každoročně rozdělí 8,5 milionu korun. Na tyto granty, odsouhlasené na pět let, vyčlenila 38 milionů korun.

Komárek je kamarád
Karel Komárek starší, který v 90. letech spolu se svým synem Karlem založil investiční skupinu KKCG, již léta štědře podporuje výzkumy tří českých vědců. Jiří Neužil působící v Česku a Austrálii vede výzkum biologie nádorových buněk a snaží se za pomoci analogů vitaminu E vyvinout nové protirakovinné látky. Františka Štěpánka, experta přes nanotechnologie, podporuje v projektu výroby minirobotů rozvážejících léky v krevním řečišti.

Miliardář financuje i Kellnerova „koně“ Bártka, studie placená Karlem Komárkem však není veřejně známa. Ve vědeckém mecenášství se zhlédl i Komárek mladší. Ten má ve svém portfoliu firem výzkumnou společnost Medicem, jež se zaměřuje na vývoj nitroočních čoček, na gynekologii (vývoj speciálních dilatátorů pro vkládání a vyjímání nitroděložního tělíska či implantaci embryí) a na regeneraci tkání (hydrogelové technologie na popáleniny, transplantace kůže, bércové vředy). „V oftalmologii Medicem navazuje na výzkum profesora Wichterleho ze 60. let minulého století. Obecně lze říct, že za každým současným produktem Medicemu je práce sahající 15 až 20 let zpět,“ říká ředitel společnosti Eugen Chicevič.

Chrenek na mrtvici
Příliš se nemluví o miliardáři Tomáši Chrenkovi, podle časopisu TÝDEN číslu 6 v pořadí českých superboháčů. Vlastní přitom zdravotnickou síť Agel, jež má v Česku 11 nemocnic, šest poliklinik, síť lékáren i laboratoře a současně provádí několik vědeckých výzkumů, které Chrenek z pozice majitele firmy štědře dotuje. Skupina Agel Research, zaměřující se na výzkum v oblasti biomedicíny, zahájila 20 vědecko-výzkumných a inovačních studií. „Z aktivit, jež jsme s týmem Agel Research během naší krátké existence stihli realizovat, stojí za zmínku projekt MAGIC zaměřený na telerehabilitaci osob po prodělané mozkové mrtvici, který povede pacienty k aktivní péči o vlastní zdraví za použití inovativních technologií,“ hrdě prohlašuje Kateřina Murtingerová, předsedkyně představenstva Agel Research.

Miliardové biotechnologie
Všichni výše jmenovaní investují každý zvlášť do medicínských projektů. Co takhle farmaceuticky aktivní miliardáře sjednotit? Vlaštovkou by mohla být nedávná pražská vědecká konference, na níž se sešla řada zvučných jmen v oblasti medicíny od Agelu přes SmartBrain až po Kellnerovo Sotio. „Viděli jsme se tady se společností Sotio poprvé a nebráníme se případné spolupráci do budoucna. Je to ale naše takové první rande, nemůžu říct, jestli se z toho něco vyklube,“ komentoval možnou spolupráci Michal Votruba z finanční skupiny RSJ, jež byla partnerem konference. Že čeští magnáti sypou peníze do výzkumů stále více, potvrzuje Marián Hajdúch, ředitel Ústavu molekulární a transplantační medicíny LF UP. „Soukromí investoři již do biotechnologií v Česku vložili několik miliard. Předpokládám, že v nejbližších několika letech se tato částka několikanásobně zvýší.“

Dědek v chatce myslí na mladé
Nejen k medicíně hledí zraky českých magnátů. Důkazem je Nadační fond Neuron podporující základní studie v šesti vědeckých oborech od fyziky přes chemii až po společenské vědy. „Považuji vědu za velice výkonný potenciální zdroj další prosperity této společnosti,“ vysvětlil své pohnutky Dalibor Dědek, jeden z podporovatelů fondu, miliardář a majitel Jablotronu, který v Neuronu dává ročně 1,25 milionu korun do fyziky, jíž by se jednou rád věnoval.

Podnikatel útočištěm v dřevěné chatce v Jizerských horách je pro mnoho lidí vzorem. Kromě Jablotronu a angažmá v Neuronu má další cíl – vlastní lyceum. „Věřím, že právě vzdělávání mládeže je správný způsob, kam investovat peníze. Abychom se jako společnost povznesli, je třeba zdokonalit vzdělání a vědu. Jestliže chceme žít v lepším světě, nečekejme, že ho vybuduje někdo za nás.“ Neuron spojuje celkem 12 donátorů, z nichž třetina se může chlubit miliardovými majetky. Fond při výběru „investorů“ klade důraz na osoby, kterým jde skutečně o vědu, nikoli o sbírání bodů u veřejnosti. Do svých řad proto nepřijal elektrárenského giganta ČEZ. Fond dal od svého vzniku v roce 2010 do vědy 29 milionů korun, podpořil 24 výzkumných projektů, ocenil 19 mladých vědců – 24 jich obdrželo cenu Neuronu za přínos světové vědě. Monika Vondráková ze správní rady NF Neuron zdůrazňuje, že podpora cílená na české vědce a studie prováděné v Česku chce co nejvíce snížit odliv mozků, protože česká vědecká elita často utíká za lepším do ciziny.